Větší zájem je o termínované vklady. Jen za poslední čtyři měsíce si tam lidé uložili téměř 24 miliard korun. Podle údajů ČNB je na termínovaných vkladech 721 miliard korun.

Určitý náznak lepší investorské nálady tu přece jenom je. „Od srpna se lidé začali vracet k investováním do fondů,“ poznamenal Jan Bárta z ČSOB. „Klienti jsou ale stále obezřetní, a proto jsme pro ně nyní připravili tříletý zajištěný fond 1-2-3 Invest. Po třech letech by měla být hodnota prostředků minimálně stejná jako dnes,“ dodává.

Máme čekat na dluhopisy?

Kdo čeká netrpělivě na vydání pětiprocentních státních dluhopisů, je zatím zklamán. Poslanci odložili schvalování zákonů, které jsou nutné pro to, aby mohl stát dluhopisy vydat. Pokud je bude chtít ministr financí Eduard Janota prosadit, bude muset změnit podmínky výplaty peněz, nebudou tak výhodné, jak původně plánoval.

Ale podle Markéty Šichtařové ze společnosti NextFinance není o co stát: „Spekulativní nákup dluhopisu na několik měsíců není dobrý nápad. Leda, že by je chtěl majitel držet až do splatnosti, pak by vydělal na výnosu, který státní dluhopisy nabízejí. To však znamená uvázat se k držení dluhopisu na roky a risknout, že ten který stát nezbankrotuje.“

Finanční instituce nezahálejí

A protože se bankám, ale ani pojišťovnám nelíbí, že si lidé moc neukládají, nepůjčují a nevyužívají všech produktů, masírují nás jednou reklamou za druhou. Podívali jsme se na několik nových produktů, se kterými se můžete poslední dobou setkat.

zdroj: idnes.cz

Fischerova vláda se v úterý s odboráři a zaměstnavateli shodla na vůbec prvním plánu, který má Česku ještě letos pomoci překonat krizi.

A okamžitě naštvala české živnostníky. Kromě návrhů typu dostavba Temelína, modernizace Prunéřova a zjednodušení čerpání peněz z ekologického programu Zelená úsporám totiž odboráři do návrhu prosadili jeden nenápadný, ale velmi podstatný bod: snížení rozdílu ve zdanění mezi živnostníky a zaměstnanci. Což není nic jiného než zvýšení celkových daní pro lidi, kteří se živí drobným podnikáním.

Živnostníci totiž dnes platí na zdravotním a sociálním pojištění zhruba o třetinu méně, než kolik odvedou zaměstnanci spolu se svými zaměstnavateli. A odboráři chtějí tuto údajnou „nespravedlnost“ odstranit.

„I vláda musela uznat, že ta rozdílná odvodová zátěž zakládá nerovné podmínky mezi živnostníky a zaměstnanci,“ vysvětloval v úterý šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch.
Podnikatelé se bouří

Ministr financí Eduard Janota je ochotný o této věci s odboráři jednat. „To je letitý problém. Nechal jsem si k tomu udělat analýzu, kterou budu mít příští týden. Pak se rozhodneme, co dál,“ řekl HN Janota.

Živnostníkům se plán odborářů, který zatím vláda neodmítá, vůbec nelíbí.

„Ten návrh nás úplně zvedl ze židle. Okamžitě jsem šel za premiérem a požadoval, abychom u toho byli, až se to bude připravovat. Živnostníci ručí svým majetkem, musí si shánět zakázky a za to si můžou dávat některé věci do nákladů. Zvýšení odvodů by bylo nespravedlivé,“ říká šéf Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda.

iHNed.cz

„I tyto nebankovní instituce podléhají dozoru České národní banky a platí pro ně stejná pravidla jako pro velké bankovní domy. Tedy alespoň z pohledu klienta. Peníze zde máte pojištěné úplně stejně jako u jakékoli komerční banky do hodnoty 50 tisíc eur (nyní přibližně 1,3 milionu korun) a sta procent vkladu,“ vysvětluje mluvčí ČNB Pavel Zúbek.

„Pokud by tato instituce zbankrotovala, klienti dostanou své peníze do výše pojištění do tří měsíců, stejně jako v případě kterékoli banky. Tady žádný rozdíl není,“ ujišťuje Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka Fondu pojištění vkladů. Když si tedy v záložně uložíte milion, nemusíte se bát, že o něj přijdete.

Ve Sněmovně leží návrh zákona o bankách, podle kterého se od ledna příštího roku zvyšuje u bank i u záložen pojištěná částka na 100 tisíc eur a zároveň se zkracuje doba výplaty peněz ze tří měsíců na 20 dnů.

Nejdřív se stanete členem

Záložny nejsou banky. Abyste mohli využít jejich služeb, musíte se stát jejich členem a zaplatit nevratný vstupní poplatek a složit členský vklad. Například u Fio či WPB Capital je to symbolická jedna koruna, někde se vklad pohybuje v jednotkách tisíc, ale to jsou peníze, které i nadále zůstávají vaše.

Čeká vás také osobní návštěva na pobočce, kde předložíte občanský průkaz, dostanete stanovy družstva a pak už si můžete založit jakýkoli účet. Nevýhodou malých záložen je horší dostupnost, zpravidla totiž sídlí jen v jednom místě, a tak je založení členství složitější. Kampeličky se však snaží přiblížit svým klientům a například u WPB Capital si dnes můžete účet založit přes internet.

Záložny nabízejí běžné i spořicí účty, jejich úroky se od bank příliš neliší. Daleko zajímavěji úročené však mají termínované vklady. Tedy takové, kde je předem daná výpovědní lhůta. Když ji nedodržíte, záložna vám může dát pokutu, například tři procenta z vybírané částky si naúčtuje Vojenská družstevní záložna.

Nespoléhejte na reklamu

Stejně jako banky, i záložny v reklamě prozradí zpravidla jen tu nejvyšší úrokovou sazbu, na kterou však nemusí každý dosáhnout.

U termínovaných vkladů bývá totiž úročení pásmové, to znamená, že čím více peněz ukládáte, tím máte vyšší úrok. Na delší čas uložené peníze nesou vyšší zhodnocení a u některých termínovaných účtů je podmínkou zajímavého zhodnocení minimální vklad, který vůbec nemusí být malý, třeba i 100 tisíc korun.

zdroj: idnes.cz

Příjmy rozpočtu v lednu stouply meziročně o 12,6 miliardy na 97,6 miliardy korun. Z toho příjmy z daní a poplatků tvořily 51,4 miliardy korun, tedy více než polovinu všech příjmů. Meziročně daňové příjmy stouply o šest procent, rozpočet ovšem počítá s růstem o 10,2 procenta.

Na celý rok je schválen rozpočet se schodkem 162,7 miliardy korun; loni rozpočet skončil v rekordním deficitu 192,4 miliardy korun.

“Janotova redukční dieta státnímu rozpočtu v lednu prospěla. Dosažený přebytek je nejvyšší za první měsíc roku od roku 2001. Na tomto výsledku se bezesporu podepsal tlak na provozní úspory v jednotlivých kapitolách,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Podle něj lze pozitivně hodnotit i výběr DPH, který meziročně vzrostl o 3.3 procenta a ukazuje na určité oživení v ekonomice koncem roku 2009, více než desetiprocentní propad zaznamenal výběr sociálního pojistného, což svědčí o pokračujícím propadu v zaměstnanosti soukromého sektoru.

Ministerstvo financí uvedlo, že na relativně pozitivním lednovém výsledku měly podíl meziročně vyšší transfery přijaté od EU a Národního fondu. V daňových příjmech se pak projevilo i zvýšení spotřebních daní a daně z přidané hodnoty.

Sobíšek však připomíná, že lednová čísla jsou už tradičně málo směrodatná pro vývoj státních financí po zbytek roku. „Z lednového rozpočtu stát kupříkladu neplatí mzdy svým zaměstnancům. Teprve další měsíce tedy odhalí, zda se veřejná sféra přizpůsobila soukromé pokud jde o pokles zaměstnanosti,“ uvedl Sobíšek.

Na spotřebních daních stát vybral o čtvrtinu více, tedy 11,8 miliardy korun. Rozpočet přitom počítá s růstem o necelých 14 procent proti roku 2009. Na DPH, které se rovněž od ledna zvýšilo, stát vybral 28,5 miliardy korun, meziročně o 3,3 procenta více.

Méně o 300 milionů korun stát vybral na daních od firem, tedy celkem 600 milionů korun. Rozpočet přitom počítá s růstem o 20,4 procenta proti roku 2009. Navíc bude daňový výnos podle MF ovlivněn letos poklesem sazby daně z 21 procent na 20 procent. Na daních z příjmu fyzických osob stát získal 9,2 miliardy korun, tedy o dvě procenta více než před rokem. Rozpočet počítá s růstem o 3,1 procenta.

Na pojistném na sociální zabezpečení stát vybral 29 miliard korun, meziročně o 3,4 miliardy méně. Celkové výdaje státu se v meziročním srovnání nezměnily a činily v lednu 84,5 miliardy korun. Na sociální dávky stát vynaložil 33 miliardy korun, meziročně o 3,6 procenta méně. Z toho na důchodech stát vyplatil 25,5 miliardy korun, což je o 0,8 miliardy méně než v lednu před rokem.

zdroj: e15.cz

Problém budou mít zejména státní dluhopisy. Ano, ty, které v minulosti byly považovány za synonymum bezpečnosti. Dnes už totiž neplatí, že stát má na zaplacení vždy, protože když peníze nemá, prostě si je vypůjčí. Není kde si vypůjčit. Ve dluzích vězí až po uši všichni. Islandem to začalo. Řeckem pokračuje, ale nekončí.

Na bezedný přísun nekvalitních státních dluhopisů reaguje trh propadem ceny. Spekulativní nákup dluhopisu na několik měsíců není dobrý nápad. Leda že by je chtěl majitel držet až do splatnosti, pak by vydělal na nebývale vysokém výnosu, který státní dluhopisy nabízejí. Pro ilustraci: 5letý český dluhopis nabízí nyní roční výnos při držení až do splatnosti ve výši 3,3 procent, 10letý již 4,7 procent.
Příští rok bude patřit akciím

Růst akcií nebude zdaleka tak prudký jako na sklonku roku 2009. Akcie mnohých společností jsou totiž už nadhodnocené. Přesto nebude výjimkou roční zhodnocení (i na pražské burze) přes 20 procent. Za všechny jmenujme třeba společnost NWR – v jejím případě by mělo roční zhodnocení za předpokladu pokračujícího zdražování komodit na světových trzích dosáhnout asi 25 procent.

Takto vysoký růst je pochopitelně spojen s riziky. Jedním z nich je například pád významných finančních institucí, nebo dokonce států. Akcie by se pak mohly dostat na ještě nižší hodnoty, než byla jejich minima v minulém roce.
Drahé kovy za vrcholem

Rok 2009 znamenal žně pro drahé kovy, které byly považovány tradičně za uchovatele hodnoty v době krize. Počátkem prosince dosáhlo zlato 1 220 dolarů za troyskou unci. Ale investoři se přestávají upínat ke zlatu jako k jistotě. V tomto hospodářském cyklu je již za zenitem. Cena zlata by měla poklesnout až k 900 dolarům za unci. A další drahé kovy budou následovat.

zdroj: idnes.cz

Každým rokem některá země na švýcarském Světovém ekonomickém fóru ovládne největší zájem shromážděných bankéřů a politiků. V minulých letech byl zájem o Brazílii či Indii. Letos se stala takovým oblíbencem Čína.

Není to překvapivé. Čína dominovala už loňským jednáním skupiny nejvyspělejších zemí G-20 v Londýně, kde se hledaly recepty na boj s globální krizí. Postupně si zbytek světa zvykl na stav, kdy bez souhlasu dvou supervelmocí USA a Číny, které nazývají také stručně G-2, žádný nápad neprojde.

Název jednoho včerejšího semináře v Davosu vystihl dominanci obou zemí v jediné větě: „Čína je největším věřitelem Spojených států, největší světové ekonomiky.“

Hegemonie obou zemí byla patrná i při klimatickém summitu na konci roku v dánské Kodani. Čínskou asertivitu posiluje i zájem o květnovou výstavu Expo v Šanghaji, která by se – podobně jako poslední letní olympiáda – měla stát výkladní skříní čínských úspěchů.

Peking si zvyká na nové rozložení sil: je schopen – po dohodě s Američany – diktovat globální agendu.

Čínskou delegaci vede v Davosu vicepremiér Li Ke-čchiang, důležitý muž, o kterém se často mluví jako o příštím premiérovi.

Analytici soudí, že jeho účast na tak důležité akci má dále zvýšit jeho prestiž. Spekulace o jeho brzkém uvedení do premiérského křesla rostou. Jeho včerejší komentáře k ekonomickým tématům v Davosu nijak nevybočily z oficiální čínské linie.

„Budeme pokračovat v aktivní rozpočtové a v umírněné měnové politice,“ citovala včera agentura Reuters z proslovu, který měl vicepremiér Li v Davosu. Podle jeho mínění není v ekonomické politice země třeba nic měnit, Peking chce dál aktivně podporovat růst. Zatím se vše zdá být v pořádku.

Čína nahradila Německo v pozici největšího světového exportéra, její ekonomika i v těžkých časech doznívající světové krize roste prudkým tempem. I v posledním čtvrtletí rostla o závratných 10,7 procenta. Celoročně potom o devět procent, které může zbytek světa jen závidět. Obsadila pozici největšího trhu s auty. Někteří ekonomové si přesto dělají o Čínu vážné starosti.

Například James Chanos, americký investor, který se v minulosti svými předpověďmi strefil například do pádu Enronu, považuje čínskou expanzi za příliš rozsáhlou. Upozorňuje, že opěvovaný čínský export loni ztratil, i když méně než jiní konkurenti. A podíl domácí spotřeby na růstu ekonomiky se stále zmenšuje.

Také mnozí jiní ekonomové tvrdí, že Čína nakumulovala v zahraničí příliš mnoho špatných půjček, takže by to mohlo časem její vyhlídky srážet. Peking se podle nich až příliš soustředil na prorůstovou politiku. Zatím ale jde spíše jen o varovné signály.

iHNed.cz

Hrubý domácí produkt Spojených států ve čtvrtém čtvrtletí stoupl o 5,7 procenta, tedy nejprudším tempem za více než šest let. Oznámilo to americké ministerstvo obchodu. Analytici počítali s nárůstem o 4,6 procenta. Ve třetím čtvrtletí stoupla americká ekonomika o 2,2 procenta.

Údaje jsou podle agentury AP doposud nejsilnějším důkazem, že hospodářská recese v USA v loňském roce skončila. Americká ekonomika stoupla dvě čtvrtletí za sebou poté, co se v předchozích čtyřech čtvrtletích snižovala.

Hospodářský růst byl nicméně v závěru roku podpořen obnovováním zásob, což je pouze přechodný trend.

ČTK

Na prvním zasedání poslanecké sněmovny v roce 2010 vydrželi poslanci pracovat jen dvě hodiny. Nedokázali si ani odhlasovat, co vlastně budou projednávat. Zahltili se tolika pozměňovacími návrhy, že se v nich už nevyznali. Vzali si proto oddechový čas do druhého dne, aby se v jednotlivých bodech zorientovali.

Mohla by to být humorná historka z práce sněmovny. Jenže daňové poplatníky tyto dvě hodiny práce nepráce stály přes milion korun. Za každou další hodinu, kdy poslanci nejednali, a tedy v podstatě nedělali to, za co je občané platí, utratil stát přes 560 tisíc korun vybraných na daních. Tolik činí celkové náklady na provoz poslanecké sněmovny podle zákona o státním rozpočtu rozpočítané na jednu pracovní hodinu. Možná je to tip pro ministra financí, kde začít s výdajovými škrty při snižování obřího rozpočtového deficitu.

penize.cz

Fitch podle týdeníku EUobserver upozorňuje, že v případě členských států EU letos úroky spolknou v průměru pětinu národních rozpočtů. V Itálii, Francii a Irsku to však bude celkem čtvrtina. V absolutním vyjádření mají vůbec nejvyšší dluh Francie (454 miliard eur, asi 11,9 bilionu Kč), Itálie (393 miliard eur), Německo (386 miliard eur) a Velká Británie (279 miliard eur).

Situace zašla tak daleko, že hlavní ekonom Evropské centrální banky Jürgen Stark varoval před tím, že další deficity veřejných financí členských států EU by mohly v některých případech vést ke snížení ratingů. K tomuto kroku přitom ratingové agentury zatím přistoupily jen v případě Řecka. „Jsme opravdu vážně zneklidnění předpověďmi silného růstu vládních deficitů a zadlužeností zemí eurozóny,“ dodal.

Řada ze jmenovaných zemí by mohla eurozóně a EU způsobit mnohem větší problémy než mediálně „propírané“ Řecko, jehož ekonomika patří mezi zeměmi platícími eurem k těm nejmenším. Podle Roubiniho vyjádření pro agenturu Bloomberg je pro eurozónu daleko větší hrozbou například Španělsko, zejména kvůli kombinaci vysoké nezaměstnanosti, slabých bank a pozice čtvrté největší ekonomiky v eurozóně.

Další potenciální hrozbou je Portugalsko, které se před nedávnem ocitlo dokonce pod tlakem Mezinárodního měnového fondu, jenž jej vyzýval ke snížení rozpočtového deficitu. Ten v loňském roce dosáhl celkem 9,3 procenta hrubého domácího produktu a příliš by se neměl lepšit ani letos. Vláda nicméně doufá, že schválený schodek 8,3 procenta HDP pro rok 2010 uklidní nervózní investory.

„Snížíme deficit o jedno procento, aniž bychom museli zvyšovat daně, a naše síly napneme k omezení výdajů,“ řekl novinářům portugalský ministr financí Fernando Teixera. Navzdory jeho odhodlání ale celkový dluh Portugalska letos nejspíš vzroste na 85,4 procenta HDP z loňských 76,6 procenta.

Český státní dluh by měl letos pro srovnání dosáhnout zhruba 38 procent HDP, což je hluboko pod hranicí 60 procent HDP, která je považována za kritický zlom ve stavu veřejných financí. Podle nedávné projekce Evropské komise by se však bez reforem české zadlužení v následujících letech výrazně prohloubilo a v roce 2020 by dluh dosáhl zhruba 66 procent HDP a v roce 2060 by se přiblížil hranici 500 procent HDP.

Autor: ČTK
www.ctk.cz

Řecko bojuje s fiskální krizí, poté co pomoc víceméně odmítla Evropská unie, hledá zadlužená země nové spojence, kteří by Aténám pomohly financovat prudce rostoucí státní dluh. Ten kdo má i po pomalu odeznívající ekonomické krizi dostatek financí je Asie a především Čína, kterou nyní Řecko láká na svoje dluhopisy.

Podle britského listu Financial Times (FT) se Atény snaží Pekingu prodat vládní dluhopisy v sumě až 25 miliard eur (zhruba 653 miliard Kč). Zájem o využití vysokých čínských peněžních rezerv potvrdil listu The Wall Street Journal (WSJ) řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu.

Americká banka Goldman Sachs již v Pekingu začala předběžně domlouvat prodej řeckých dluhopisů čínské Státní správě deviz, která spravuje devizové rezervy v hodnotě 2,4 bilionu dolarů (asi 44,7 bilionu Kč), sdělil FT. Provozní ředitel banky Gary Cohn mezitím uskutečnil dvě návštěvy Atén, kde se setkal s premiérem Jorgosem Papandreem.

WSJ uvedl, že ministr Papakonstantinu navštíví v rámci turné k propagaci řeckých dluhopisů Spojené státy a Asii včetně Číny. „V Číně je k dispozici spousta likvidity a velké finanční zdroje. Čína proto bude součástí turné,“ řekl ministr.

Podle FT však Peking zatím s koupí řeckých obligací nesouhlasí. Údajně žádá, aby nejmenovaná čínská banka získala strategický podíl v největší řecké bance National Bank of Greece, což však Atény odmítají.

První emise již uklidnila trhy

Řecká vláda již v úterý v aukci nabídla první letošní emisi dluhopisů. Šlo o 5leté dluhopisy a předpokládaný objem emise byl avizován ve výši 3 až 5 miliard eur. Poptávka však převýšila nabídku čtyřnásobně a země nakonec získala 8 miliard eur. Dluhopisy totiž nabízely výnos výrazně vyšší než obvykle – 6,10 procenta, tedy zhruba o 3,8 % vyšší než odpovídající referenční německé bundy.

Emise tak uklidnila trhy, které se obávají, že by Řecko nemuselo být schopno financovat své dluhy bez externí finanční pomoci. Úterní úspěch Atény povzbudil, další emise by měla následovat příští měsíc.

„Pokud je emise dluhopisů všeobecně brána jako lakmusový papírek pro posouzení schopnosti vlády získat čerstvé prostředky na trhu dluhopisů i přes fiskální deficity země, nikdo nemůže říci, že by Řecko tímto testem neprošlo,“ shrnul současnou situaci pro deník Wall Street Journal Philipp Jaeger, analytik DZ Bank ve Frankfurtu.

Čeká se na plán

Řecko se dostalo do těžkých potíží se zadlužeností na konci loňského roku, kdy mu kvůli odhalením výrazně vyšších rozpočtových deficitů snížily úvěrová hodnocení všechny tři hlavní světové ratingové agentury. To na finančních trzích vyvolalo obavy z platební neschopnosti země a v Evropské unii strach z poškození eura.

I kvůli tomu ratingové agentury snížily zemi hodnocení, což výrazně zývšilo náklady na obsluhu řeckého dluhu. Ty vzrostly a domácí dluh Řecka dosahuje již zhruba 120 procent ročního výkonu ekonomiky. Řecko nyní plánuje srazit deficit z loňských 12,7 procenta hrubého domácího produktu pod tři procenta do roku 2012.

Úsporný plán Řecka počítá s vyššími rozpočtovými škrty. Zatímco původně vláda chtěla snížit letošní rozpočtový deficit o 3,7 procentního bodu, dle nového lednového plánu to již mají být čtyři procenta. Vládní kabinet místní sociální demokracie chce ušetřit zhruba jednu miliardu eur škrty v sociálních dávkách, které mají činit celkem desetinu jejich objemu. Omezení se údajně nedotknou pouze části dávek pro rodiny. Vzrůst má spotřební daň na alkohol či cigarety, od čehož si vláda slibuje příjem vyšší o zhruba 400 milionů eur.

Konkrétní podobu, jaké kroky povedou k snížení obřího deficitu, by měla podle serveru Patria Online země představit příští týden.

IHNed.cz